Historie Lichnova a Dubnice

Pohlednice Lichnova 1916 rozkryla tajemství exponátu obecního muzea.  V loňském roce (2017) jsem objevil v pražském antikvariátu starou pohlednici Lichten, Oest.-Schles.  [Lichnov, východní Slezsko]. Rubová strana je poškozená a nebylo možné z poštovního razítka odhadnout, ze které doby pochází. Vlevo dole je fotografie z neznámého slavnostního ceremoniálu označeného jako "Wehrschildenthüllung" [odhalení obranného štítu].  Podařilo se mi najít historickou databázi těchto společenských událostí na webu Dr. Martina Kronenberga z Hannoveru  (během psaní tohoto příspěvku není web bohužel funkční) , zde označovaných jako Kriegsnagelungen     [hřebovaní muži ] . U lichnovského záznamu byla dokonce samostatná pohlednice vydaná při této příležitosti, kterou mi pan Kronenberg  na základě naší krátké korespondence  ochotně v elektronické formě poskytnul. Popisek pod fotografií obsahuje klíčové historické informace: Wehrschild der Gemeinde Lichten, Oest. -Schles. Enthüll

Tradice plesů v Lichnově  začala krátce po válce. Lichnovská kronikářka Zdeňka Kačenová v roce 1957 zaznamenala předchůdce dnešního pochovávání basy " Opět po mnoha letech ožívají staré tradice při pořádání ostatkové [masopustní] veselice. Jsou to dny před velikonočními svátky. Pořadatelem byly členky výboru žen při MNV a uspořádaly tyto veselice v dávné tradici. Po vesnici chodily od rána dům od domu maškary. Průvod maškar navštíví  každou domácnost a hlavně zemědělce. Tam pak vedoucí celého ostatkového průvodu přeje hospodáři i hospodyni. Hospodář poděkuje a s hospodyní obdarují maškary tím, co mají. Někde je to kus slaniny, jinde uzené maso, vajíčka, máslo, peníze a jiné dárky. Všechny dary pak slouží k uspořádání ostatkové zábavy, která se pořádá večer a všichni přítomní občané pak ochutnávají co bylo vybráno. "  Zatím nejstarší pozvánka, kterou se mi podařilo dohledat je na XII. PLES pořádaný v sále hostince U Musálků  Sdružením rodičů a přátel školy ( SRPŠ) dne 10.

Zimní přebory pořádané základní školou v Lichnově 1. března 1962 Zdroj: Fotoalbum školní rok 1961-1962

Historií obcí Lichnov a Dubnice už bylo popsáno přes 3,5 tisíce stran kronik. Náhledy většiny z nich jsou zpřístupněny on line v digitalizované formě. Odkazy naleznete zde. Většinu z nich si tak můžete prohlédnout doma na počítači. Kroniky jsou archivovány, pokud není uvedeno jinak, v Okresním archívu Bruntál, pracoviště Krnov. Chcete pomoci s dalším zpracováním historických textů kronik? Klikněte na místní odkaz badatelna . Lichnov Obecní kroniky Gedenkenbuch der Gemeinde Lichten, beginend mit dem Jahre 1760, angelegt mit J anner 1935 [Pamětní kniha obce Lichnova, počínaje rokem 1760, založená v lednu 1935], Retrospektiva 1760-1934. Od 1.1.1935 kroniku psal starosta  Otto Bittmann (Lichnov 292). Poslední zápisy končí rokem 1938. Jazyk: němčina; psáno kurentem. 890  stran.  Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově Digitalizovaná kronika je dostupná zde . Kronika z doby 2. světové války (1939-1945) chybí . První českou kroniku, malého f

Obecní muzeum Lichnov má ve svém archívu školní fotoalba z období let 1958-1998. V níže uvedeném seznamu je číslo v závorce shodné s číslem na obalu fotoalba. Od školního roku 1998-1999 přestala být alba vytvářena a asi tak vznikne dosud největší díra v paměti lichnovské školy. Pokud se nepodaří tuto tradici restartovat, nebudou mít už nyní minimálně dvě generace školáků nad čím vzpomínat v době, kdy povedou své děti do školy a nebo začnou jezdit na školní srazy.  Z chronologického číslování (nevím kdy vzniklo) lze poznat, pro které školní roky alba chybí nebo nebyla vytvořena. Školní rok 1958-1959 (1) Školní rok 1959 - 1960 NEMÁME Školní rok 1960 - 1961 NEMÁME  Školní rok 1961 - 1962  Školní rok 1962 - 1963 (3) Školní rok 1963 - 1964 NEMÁME Školní rok 1964 - 1965 (4) Školní rok 1965 - 1966 NEMÁME Školní rok 1966 - 1967 (5) Školní rok 1967 - 1968 NEMÁME Školní rok 1968 - 1969 (6) Školní rok 1969 - 1970 NEMÁME Školní rok 1970 - 1971 (7) Školní ro

Vzniku mapové sbírky zaměřené na historické území obcí Lichnov (Lichten) a Dubnice (Taubnitz) předcházelo několik let hledání historických map, na kterých je území obou obcí zobrazeno a v závislosti na měřítku jsou zde i jmenovitě uvedeny. Většinu dat se mi podařilo shromáždit v digitální podobě a hledání samozřejmě není u konce. Na konci roku 2017 byly vyhotoveny věrné kopie vybraných map, které položily základ mapové sbírce obecního muzea. Vybráno bylo i několik map s kuriózními chybami a dobové letecké snímky. nejstarší mapa, na které jsou Lichnov a Dubnice uvedeny pochází z roku 1720. Exponáty jsou vystaveny v Obecním domě. V ýstavu  si můžete po dohodě (Tel. 777 826 858, honza.gemela@gmail.com) prohlédnout do konce února 2018 . Potom budou jednotlivé vystavené exponáty včleněny do expozic obecního muzea nebo uloženy v depozitáři.  Vše se podařilo zejména díky poskytnutým podkladům pro tisk map Zemskou knihovnou v Brně (tzv. Mollova sbírka map ) a Moravskoslezským krajem ( m

Hledá se místo havárie vojenského letadla. Neštěstí se stalo 2. září 1926 v 6:45 hodin v Lichnově. Na obecní úřad se obrátil pan Aleš Bílý s prosbou o pomoc při hledání místa havárie. Pilot letadla des. Bohumil Kudela byl bratrem jeho babičky. Vodítkem by mohly být fotografie a informace, které získal z archívu Vojenského historického ústavu. Při havárii pozorovacího letounu A12-16 zahynuli pilot des. Bohumil Kudela (let. pl. 2) a pozorovatel ndp. Štěpán Minarik (pěš.pl. 13). Letoun  (Aero) A12-16  byl dvouplošník s motorem " Maybach " o výkonu 260 k.s. Ve zprávě o letecké nehodě je uvedeno "Příčina nehody: pravděpodobná možnost je ta, že fotokomora v sedadle pozorovatele zbrzdila řízení směrového kormidla, pilot chtěl pozorovatele upozorniti na závadu, což by potvrzovala ta okolnost, že motor byl podle  výpovědí svědků 2krát zapjat během vývrtky." Obecní kronika z této doby se v obci ani v zemském archívu nedochovala a kroniky z doby 1

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří