Pohlednice Lichnova 1916 rozkryla tajemství exponátu obecního muzea. V loňském roce (2017) jsem objevil v pražském antikvariátu starou pohlednici Lichten, Oest.-Schles. [Lichnov, východní Slezsko]. Rubová strana je poškozená a nebylo možné z poštovního razítka odhadnout, ze které doby pochází. Vlevo dole je fotografie z neznámého slavnostního ceremoniálu označeného jako "Wehrschildenthüllung" [odhalení obranného štítu].
Podařilo se mi najít historickou databázi těchto společenských událostí na webu Dr. Martina Kronenberga z Hannoveru (během psaní tohoto příspěvku není web bohužel funkční), zde označovaných jako Kriegsnagelungen [hřebovaní muži]. U lichnovského záznamu byla dokonce samostatná pohlednice vydaná při této příležitosti, kterou mi pan Kronenberg na základě naší krátké korespondence ochotně v elektronické formě poskytnul. Popisek pod fotografií obsahuje klíčové historické informace:
Označení události jako Kriegsnagelungen vneslo světlo do jejího účelu. Stovky těchto charitativních akcí, zpravidla organizovaných obcemi, charitativními organizacemi a školami probíhalo během 1. světové války na území Německé říše a Rakousko-Uherska, zejména v území s převahou německy mluvícího obyvatelstva.
Událost nepostrádala ani propagandistický účinek, podporující komunitní sounáležitost, vlastenectví a budování domácí fronty (Heimatfront). Samotný akt zatloukání hřebíku doprovázený např. prohlášením „Za císaře a říši“ jistě nepostrádal emotivní náboj, kterým si vynahrazovali zejména ženy, děti a staří lidé to, že nemohou napomoci vítězství s puškou v ruce. S přibývajícími hřeby rostla víra ve vítězství. Tomu, kdo by se nezúčastnil této dobročinné sbírky, hrozilo od spoluobčanů, že bude označen jako nevlastenecký nebo dokonce zrádce.
Zájemcům o toto téma doporučuji tato hesla wikipedie (v němčině):
Kriegsnagelungen a Schulnagelungen.
Podle mne se nejedná o stejný štít, který je na pohlednici, protože na něm chybí část hřebů. Hřeby drží ve dřevě pevně. Prázdné otvory ve dřevě jsou malé a jen naznačují místa, kam měly být hřeby zatlučeny. Mohl být použit v rámci stejné akce. Jen se nepodařilo i tento štít hřeby zaplnit celý.
Podařilo se mi najít historickou databázi těchto společenských událostí na webu Dr. Martina Kronenberga z Hannoveru (během psaní tohoto příspěvku není web bohužel funkční), zde označovaných jako Kriegsnagelungen [hřebovaní muži]. U lichnovského záznamu byla dokonce samostatná pohlednice vydaná při této příležitosti, kterou mi pan Kronenberg na základě naší krátké korespondence ochotně v elektronické formě poskytnul. Popisek pod fotografií obsahuje klíčové historické informace:
Wehrschild der Gemeinde Lichten, Oest. -Schles.
Enthüllung am 28. Mai 1916 zugunsten des Invaliden Witwen
und Weisenfondes des K. v K. Infanterie-Regimentes „Kaiser“ No.1
[Vojenský štít Obce Lichnov, východní Slezsko
Odhalený 28. května 1916 ve prospěch vdov invalidů
a sirotčích fondů c. a k. Pěšího pluku "Císařského" č. 1]
Odhalený 28. května 1916 ve prospěch vdov invalidů
a sirotčích fondů c. a k. Pěšího pluku "Císařského" č. 1]
Označení události jako Kriegsnagelungen vneslo světlo do jejího účelu. Stovky těchto charitativních akcí, zpravidla organizovaných obcemi, charitativními organizacemi a školami probíhalo během 1. světové války na území Německé říše a Rakousko-Uherska, zejména v území s převahou německy mluvícího obyvatelstva.
Místo dárcovské sms se za 1. světové války zatloukaly hřeby
Za finanční dar jste získali hřeb, který jste pak zatloukli do předvrtaných otvorů v dřevěné soše rytíře s mečem a štítem (odtud hřebovaní muži) a později jen do dřevěných štítů, zhotovených často na podkladě návrhů renomovaných uměleckých řezbářů (stačilo si vybrat z nabídkového katalogu výrobců). Cena hřebů byla přirozeně podstatně nižší než výše daru. Černé, stříbrné a zlaté hřeby (podle barvy povrchové úpravy, ne podle použitého kovu) byly např. v Německu nabízeny v hodnotě 2, 5 nebo 10 Pfennigu. Uvádí se, že kulatý štít o průměru 70 cm pojmul 3000 – 4000 hřebů, takže mohlo být dosaženo výnosu sbírky cca 70 – 200 Marek.Událost nepostrádala ani propagandistický účinek, podporující komunitní sounáležitost, vlastenectví a budování domácí fronty (Heimatfront). Samotný akt zatloukání hřebíku doprovázený např. prohlášením „Za císaře a říši“ jistě nepostrádal emotivní náboj, kterým si vynahrazovali zejména ženy, děti a staří lidé to, že nemohou napomoci vítězství s puškou v ruce. S přibývajícími hřeby rostla víra ve vítězství. Tomu, kdo by se nezúčastnil této dobročinné sbírky, hrozilo od spoluobčanů, že bude označen jako nevlastenecký nebo dokonce zrádce.
Zájemcům o toto téma doporučuji tato hesla wikipedie (v němčině):
Kriegsnagelungen a Schulnagelungen.
Štít z hřebování máme v obecním muzeu
Štít z hřebování se dokonce v Lichnově dochoval a do obecního muzea ho před pár lety daroval Petr Gesierich. Nikdo ale netušil účel jeho vzniku. To odhalila až objevená pohlednice a historické souvislosti.Podle mne se nejedná o stejný štít, který je na pohlednici, protože na něm chybí část hřebů. Hřeby drží ve dřevě pevně. Prázdné otvory ve dřevě jsou malé a jen naznačují místa, kam měly být hřeby zatlučeny. Mohl být použit v rámci stejné akce. Jen se nepodařilo i tento štít hřeby zaplnit celý.
Komentáře
Okomentovat