Přeskočit na hlavní obsah

Místo darcovských SMS se v Lichnově 28. května 1916 zatloukaly hřeby

Pohlednice Lichnova 1916 rozkryla tajemství exponátu obecního muzea. V loňském roce (2017) jsem objevil v pražském antikvariátu starou pohlednici Lichten, Oest.-Schles. [Lichnov, východní Slezsko]. Rubová strana je poškozená a nebylo možné z poštovního razítka odhadnout, ze které doby pochází. Vlevo dole je fotografie z neznámého slavnostního ceremoniálu označeného jako "Wehrschildenthüllung" [odhalení obranného štítu]. 


Podařilo se mi najít historickou databázi těchto společenských událostí na webu Dr. Martina Kronenberga z Hannoveru (během psaní tohoto příspěvku není web bohužel funkční), zde označovaných jako Kriegsnagelungen  [hřebovaní muži]. U lichnovského záznamu byla dokonce samostatná pohlednice vydaná při této příležitosti, kterou mi pan Kronenberg na základě naší krátké korespondence ochotně v elektronické formě poskytnul. Popisek pod fotografií obsahuje klíčové historické informace:
Wehrschild der Gemeinde Lichten, Oest. -Schles.
Enthüllung am 28. Mai 1916 zugunsten des Invaliden Witwen
und Weisenfondes des K. v K. Infanterie-Regimentes „Kaiser“ No.1
 [Vojenský štít Obce Lichnov, východní Slezsko
Odhalený 28. května 1916 ve prospěch vdov invalidů
a sirotčích fondů c. a k. Pěšího pluku "Císařského" č. 1]

Označení události jako Kriegsnagelungen vneslo světlo do jejího účelu. Stovky těchto charitativních akcí, zpravidla organizovaných obcemi, charitativními organizacemi a školami probíhalo během 1. světové války na území Německé říše a Rakousko-Uherska, zejména v území s převahou německy mluvícího obyvatelstva. 

Místo dárcovské sms se za 1. světové války zatloukaly hřeby

Za finanční dar jste získali hřeb, který jste pak zatloukli do předvrtaných otvorů v dřevěné soše rytíře s mečem a štítem (odtud hřebovaní muži) a později jen do dřevěných štítů, zhotovených často na podkladě návrhů renomovaných uměleckých řezbářů (stačilo si vybrat z nabídkového katalogu výrobců). Cena hřebů byla přirozeně podstatně nižší než výše daru. Černé, stříbrné a zlaté hřeby (podle barvy povrchové úpravy, ne podle použitého kovu)  byly např. v Německu nabízeny v hodnotě 2, 5 nebo 10 Pfennigu. Uvádí se, že kulatý štít o průměru 70 cm pojmul 3000 – 4000 hřebů, takže mohlo být dosaženo výnosu sbírky cca 70 – 200 Marek. 
Událost nepostrádala ani propagandistický účinek, podporující komunitní sounáležitost, vlastenectví a budování domácí fronty (Heimatfront). Samotný akt zatloukání hřebíku doprovázený např. prohlášením „Za císaře a říši“ jistě nepostrádal emotivní náboj, kterým si vynahrazovali zejména ženy, děti a staří lidé to, že nemohou napomoci vítězství s puškou v ruce. S přibývajícími hřeby rostla víra ve vítězství. Tomu, kdo by se nezúčastnil této dobročinné sbírky, hrozilo od spoluobčanů, že bude označen jako nevlastenecký nebo dokonce zrádce.
Zájemcům o toto téma doporučuji tato hesla wikipedie (v němčině):
 Kriegsnagelungen  a Schulnagelungen.

Štít z hřebování máme v obecním muzeu

Štít z hřebování se dokonce v Lichnově dochoval a do obecního muzea ho před pár lety daroval Petr Gesierich. Nikdo ale netušil účel jeho vzniku. To odhalila až objevená pohlednice a historické souvislosti. 
Podle mne se nejedná o stejný štít, který je na pohlednici, protože na něm chybí část hřebů. Hřeby drží ve dřevě pevně. Prázdné otvory ve dřevě jsou malé a jen naznačují místa, kam měly být hřeby zatlučeny. Mohl být použit v rámci stejné akce. Jen se nepodařilo i tento štít hřeby zaplnit celý.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří