Přeskočit na hlavní obsah

Lichnovské plesy 1948-1980

Tradice plesů v Lichnově  začala krátce po válce. Lichnovská kronikářka Zdeňka Kačenová v roce 1957 zaznamenala předchůdce dnešního pochovávání basy "Opět po mnoha letech ožívají staré tradice při pořádání ostatkové [masopustní] veselice. Jsou to dny před velikonočními svátky. Pořadatelem byly členky výboru žen při MNV a uspořádaly tyto veselice v dávné tradici. Po vesnici chodily od rána dům od domu maškary. Průvod maškar navštíví  každou domácnost a hlavně zemědělce. Tam pak vedoucí celého ostatkového průvodu přeje hospodáři i hospodyni. Hospodář poděkuje a s hospodyní obdarují maškary tím, co mají. Někde je to kus slaniny, jinde uzené maso, vajíčka, máslo, peníze a jiné dárky. Všechny dary pak slouží k uspořádání ostatkové zábavy, která se pořádá večer a všichni přítomní občané pak ochutnávají co bylo vybráno." 

Zatím nejstarší pozvánka, kterou se mi podařilo dohledat je na XII. PLES pořádaný v sále hostince U Musálků Sdružením rodičů a přátel školy (SRPŠ) dne 10. ledna 1959. Dochovaly se i fotografie výzdoby. První poválečný ples se tedy podle pořadového čísla konal 1948, pokud některý rok pořadatelé nevynechali. 
Hostinec U Musálků stával na sosnovské křižovatce. Proto se mu říkalo později Hostinec na Rozcestí. V roce 1965 kronika uvádí, že "Celý měsíc leden jsou pořádány jednotlivými korporacemi plesy, takže se všichni občané mohli jak náleží vytančit."  Od roku 1969 se plesy v Lichnově přesunuly do nově postaveného Kulturního domu (stavěl se od roku 1958). V kronice Lichnova je zaznamenáno, že v tomto roce zde uspořádal tradiční ples Požární sbor. Fotografie a pozvánky se dochovaly  díky školních alb jen k plesům SRPŠ. 






Tradiční stolek s prodejem lístků (1975).
Vstupné na plesy SRPŠ 1972-1979 bylo 10 Kč.
Příprava srdíčkového tance (1978). 
Na plese předtančovali žáci (svazáci) 9. třídy základní školy.
↑↑ nahoře 1976 • dole 1979 ↓
Výzdoba sálu kulturáku byla v karnevalovém stylu - krepový papír a lampiony.


Tombola v roce 1977 (↑↑ nahoře) a 1979 (dole ↓)

Taneční kreace z let 1977, 1979 a 1980.
Pokud by jste našli doma staré pozvánky na ples, věnujte je prosím do sbírky obecního muzea Lichnov.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu
Okomentovat
Další informace

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)
Okomentovat
Další informace

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří
Okomentovat
Další informace