Přeskočit na hlavní obsah

Autor


Narodil jsem se v Krnově (1966) a od roku 1992 žiji v Lichnově, v tom ve Slezsku, u Bruntálu, Horního Benešova, Krnova a Opavy.
Svou muzejnickou kariéru jsem nastartoval v roce 2011 založením Muzea vidlí v Lichnově.  Nyní mám na starosti i obecní muzeum Lichnova.
Nemám žádné historické vzdělání. Jen mne přirozeně zajímá historie místa, kde žiji, mojí domoviny. A to ze všech možných náhledů a souvislostí. A protože mne neuspokojuje opakovaně opisovaná historie, snažím se bádat v archívech a různých historických zdrojích i po historii zapomenuté. Zároveň bych chtěl umožnit takovéto bádání všem podobně postiženým nadšencům zpřístupněním všech historických zdrojů, týkajících se Lichnova a Dubnice.

A k tomu mi dopomáhej tento blog!

Jan (Honza) Gemela
tč. místostarosta obce Lichnov
793 15 Lichnov 147
+420 777 826 858
honza.gemela@gmail.com


Deník, 17.2.2018, 19.2.2018 on line

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu
Okomentovat
Další informace

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)
Okomentovat
Další informace

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří
Okomentovat
Další informace