Přeskočit na hlavní obsah

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu Četnických humoresek. Převažují sdělení kriminálního charakteru - vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku. Zprávy byly otištěny v 1. ročníku německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, který vydával Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938).



Historický kontext
Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce proběhla 30. června tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslušníci nacistické strany. A také vyšel román Vražda v Orient expresu, světově proslulé autorky detektivních knih Agathy Christie. 

Versuchter Kassenraub in Lichten
[Pokus o loupež hotovosti v Lichnově]

11.4.1934, č. 41, strana 8
V noci z 10. dubna se pokusili neznámí pachatelé vyloupit pokladnu poštovního úřadu. Chtěli se provrtat do pokladny, ale zlomil se jim vrták a tak museli odejít s prázdnou. Z úřadu nebylo nic ukradeno.



Aus der Heimat Troppau. Doppelmord in Lichten.
[Z opavského kraje. Dvojitá vražda v Lichnově]

24.4.1934, strana 5
V Lichnově ve Slezsku došlo k incidentu, který přitahoval všeobecnou pozornost a byl hodně diskutován. Mezi půl osmou a 8 hodinou ráno, v pondělí 23. dubna, stavitel Eduard Luley zastřelil v Lichnově svou manželku Marii Luley a svou dceru Elisabeth. Vražda byla spáchána pistolí značky Frommer. Žena a dcera, zasažené do prsou, resp. do hlavy, byly na místě mrtvé. Stavitel Luley byl zatčen. Důvodem pro dvojnásobnou vraždu měly být sváry v rodině. 



V květnu (13.5.1934, č. 68, s.11) přináší noviny informaci o probíhajícím vyšetřování. Pan stavitel je ve vazbě opavského soudu. V červnu (7.6.1934, č. 88, s.6) je uvedeno, že stavitel Luley byl umístěn do blázince v Opavě, za svůj čin není odpovědný a trestní stíhání bude zastaveno. 
Zatím se mi nepodařilo zjistit, ve kterém domě k vraždě došlo. Nicméně zastoupení členů rodiny Luley (ve sčítacích operátech 1910 psáno Lulei) v černé kronice Lichnova, tentokrát v kategorii obětí, vydá na samostatné téma.

Aus der Heimat Olmütz. Eine Markfalscherwerkstätte ausgehoben.
[Z Olomouckého kraje. Odhalena padělatelská dílna]

26.5.1934, č.78, strana 6
V Lichnově u Bruntálu byla policií objevena padělatelská dílna říšských německých marek. Našli celou řadu moderních zařízení a mnoho falešných bankovek. Jistý Unger, člen padělatelského gangu byl zatčen. Zbývající členové uprchli do Německa. Německá policie byla požádána o spolupráci. Gang se dlouhodobě zabýval výrobou falešných bankovek. Jeho členové šířili produkty své dílny v Německé říši. Bylo vyrobeno několik tisíc padělků marek. Doufáme, že s pomocí německé policie bude padělatelský gang dopaden.



2600 Kč gestohlen [Ukradeno 2 600 Kč] 
25.12.1934, č.259, strana 5
V noci na 24. prosince, tedy před štědrým dnem se vloupali k Aloisu Sandlerovi v Lichnově a odcizili hotovost ve výši 2630 Kč. Policie hledá pachatele.



A na závěr už jen jeden článek pro ilustraci o tom, že kameníkovi z Dubnice ukradli v Krnově kladiva
Dne 4. srpna  jste se mohli dočíst, že z uzamčené budovy v lomu Adolfa Wiedry z Krotendorfu [Chařová, dnes Krnov] byly neznámými pachately odcizeny dvě těžká kladiva v hodnotě 100 Kč od kameníka Franze Feika z Taubnitzu [Dubnice].



Zdroj:  Digitální knihovna Moravské zemské knihovny v Brně. 
Uloženo ve sbírce "Mediální stopy"  obecního muzea Lichnov.
Přepis a překlad Jan Gemela, duben 2017. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří