Historie Lichnova a Dubnice

Moje pátrání po dřevěném větrném mlýnu v Dubnici (Taubnitz) nastartovala německá mapa okresu Krnov (Kreis Jägerndorf), která zřejmě vznikla v letech 1938-1945. Tehdy patřil Lichnov do okresu Bruntál a právě mezi Lichnovem a Dubnicí procházela hranice obou okresů (v mapě čárkovaná čára). V této mapě je zaznamenán zatím jediný doklad o podobě dubnického větrného mlýnu . Následovalo hledání v císařských povinných otiscích map stabilního katastru z roku 1836 , které bylo úspěšné a jednoznačně prozradilo umístění větrného mlýnu . Jedná se zatím o nejstarší doklad o jeho existenci . Mlýn byl postaven na vyvýšenině vlevo od polní cesty na výjezdu z Dubnice ve směru na Zátor. Místo jsem vyznačil v soutisku současného leteckého snímku a mapy stabilního katastru 1836 na mapovém portálu Moravskoslezského kraje. V císařských otiscích 1836 stabilního katastru jsem nenašel dochované a dnes turisticky známé dřevěné větrné mlýny Moravskoslezského kraje - Horní Životice (1840), Hlavnice (

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu