Přeskočit na hlavní obsah

Základní škola Lichnov: Archív fotoalb 1958-1998

Obecní muzeum Lichnov má ve svém archívu školní fotoalba z období let 1958-1998. V níže uvedeném seznamu je číslo v závorce shodné s číslem na obalu fotoalba. Od školního roku 1998-1999 přestala být alba vytvářena a asi tak vznikne dosud největší díra v paměti lichnovské školy. Pokud se nepodaří tuto tradici restartovat, nebudou mít už nyní minimálně dvě generace školáků nad čím vzpomínat v době, kdy povedou své děti do školy a nebo začnou jezdit na školní srazy. 
Z chronologického číslování (nevím kdy vzniklo) lze poznat, pro které školní roky alba chybí nebo nebyla vytvořena.

  • Školní rok 1958-1959 (1)

Školní rok 1959 - 1960 NEMÁME
Školní rok 1960 - 1961 NEMÁME 

  • Školní rok 1961 - 1962 
  • Školní rok 1962 - 1963 (3)

Školní rok 1963 - 1964 NEMÁME

  • Školní rok 1964 - 1965 (4)

Školní rok 1965 - 1966 NEMÁME

  • Školní rok 1966 - 1967 (5)

Školní rok 1967 - 1968 NEMÁME

  • Školní rok 1968 - 1969 (6)

Školní rok 1969 - 1970 NEMÁME

  • Školní rok 1970 - 1971 (7)

Školní rok 1971 - 1972 NEMÁME

  • Školní rok 1972 - 1973 (8)
  • Školní rok 1972 - 1973
  • Školní rok 1973 - 1974 (10)
  • Školní rok 1974 - 1975 (11)
  • Školní rok 1975 - 1976
  • Školní rok 1976 - 1977 (13)
  • Školní rok 1977 - 1978 (14)
  • Školní rok 1978 - 1979 (15)
  • Školní rok 1979 - 1980 (16)
  • Školní rok 1980 - 1981 a 1981 - 1982 (17 a 18)
  • Školní rok 1982 - 1983 (19)
  • Školní rok 1983 - 1984 (20)

Školní rok 1984 - 1985 NEMÁME

  • Školní rok 1985 - 1986 

Školní rok 1986 - 1987 NEMÁME
Školní rok 1987 - 1988 NEMÁME
Školní rok 1988 - 1989 NEMÁME

  • Školní rok 1989 - 1990 (22)

Školní rok 1990 - 1991 NEMÁME
Školní rok 1991 - 1992 NEMÁME

  • Školní rok 1992 - 1993 (23)

Školní rok 1993 - 1994 NEMÁME

  • Školní rok 1994 - 1995 
  • Školní rok 1995 - 1996 (25)

Školní rok 1996 - 1997 NEMÁME

  • Školní rok 1997 - 1998 (26)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří