Přeskočit na hlavní obsah

Kroniky a kronikáři Lichnova a Dubnice


Historií obcí Lichnov a Dubnice už bylo popsáno přes 3,5 tisíce stran kronik. Náhledy většiny z nich jsou zpřístupněny on line v digitalizované formě. Odkazy naleznete zde. Většinu z nich si tak můžete prohlédnout doma na počítači. Kroniky jsou archivovány, pokud není uvedeno jinak, v Okresním archívu Bruntál, pracoviště Krnov. Chcete pomoci s dalším zpracováním historických textů kronik? Klikněte na místní odkaz badatelna.

Lichnov

Obecní kroniky

Gedenkenbuch der Gemeinde Lichten, beginend mit dem Jahre 1760, angelegt mit Janner 1935
[Pamětní kniha obce Lichnova, počínaje rokem 1760, založená v lednu 1935],
Retrospektiva 1760-1934. Od 1.1.1935 kroniku psal starosta Otto Bittmann (Lichnov 292). Poslední zápisy končí rokem 1938. Jazyk: němčina; psáno kurentem. 890 stran. Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná
zde.

Kronika z doby 2. světové války (1939-1945) chybí .

První českou kroniku, malého formátu v kožené vazbě, ozdobenou kovovým znakem  Lichnova a označenou číslem 1 psal od r. 1946 Jaroslav Fukan. Údajně se ztratila při stěhování kanceláře MNV. V době ztráty ji vedl řídící učitel Antonín Kořínek. Antonín Vyklický tvrdí (kronika obce 1980, s.784), že žádná kronika ztracena nebyla.

Kronika obce Lichnova 1945-1966
Červená plátěná vazba, označená původně č.2 a následně opraveno na č.1.
Kroniku začal psát  1.4.1949. Jaroslav Fukan (nar. 1922), první český učitel po 2. světové válce v Lichnově. Přistěhoval se s manželkou do Lichnova 10.1.1946 z Ostrovačic u BrnaObdobí 1945-1948 zpětně zapsal podle svých konceptů vytvořených při psaní ztracené kroniky "č.1" jako retrospektivu z vyprávění prvních usedlíků a dobových dokladů. Kroniku pak psal do konce roku 1953, kdy byl služebně přeložen. Rok 1954 zapsal Miloslav Vlach (nar. 1922), který v Lichnově bydlel od listopadu 1950, kdy zde nastoupil jako ředitel nově zřízené střední školy. V letech 1955-1961 kroniku psala Zdeňka Kačenová (nar. 1921). Do Lichnova přišla s manželem z Ostravy v létě 1946 a od 1.2.1953 pracovala v Lichnově jako tajemník MNV. Rok 1962 zpětně zapsal Břetislav Zmydlený (nar. 1926), který byl do Lichnova přeložen 1.9.1958 z Osoblahy (zde vedl obecní kroniku 1945-1958) na místo ředitele osmileté střední školy. Tuto kroniku psal až do konce roku 1966. Kronika má 581 číslovaných stran. Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná
zde.

Kronika obce Lichnova 1967-1980
Od 1.1.1967 do 31.12.1970 kroniku psal Břetislav Zmydlenýředitele osmileté střední školy, který psal již předchozí kroniku od roku 1962. Psaní kroniky ukončil, když se z Lichnova odstěhoval. Radou MNV byl psaním kroniky od 24.9.1971 pověřen Antonín Vyklický (1909-1986), bytem Lichnov 363. Po válce organizoval odsun Němců v Lichnově, Sosnové a částečně v Horním Benešově. Po únoru 1948 byl velitelem stanice SNB v Lichnově a následně pracoval mimo Lichnov. V roce 1969 odchází do důchodu a vrací se do Lichnova. Do dubna 1975 byl předsedou MV NF. Tuto kroniku psal až do konce roku 1980. Kronika má 803 číslovaných stran.
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná zde.

Kronika obce Lichnova 1981-2000
V letech 1981-1986 pokračoval v psaní kroniky Antonín Vyklický, dokud mu to zdravotní stav dovolil. Zápisy z let 1985-1987 v kronice chybí. Od 1.6.1989 byl pověřen vedením kroniky Miroslav Spálovský (1928-1999), bytem Lichnov 357. Zpětně doplnil rok 1988. Poslední zápisy z let 1991-1993 zapsal dohromady. Od roku 1995 až do roku 2000 kroniku psala lichnovská rodačka Jana Semerová, provdaná Kafková (nar. 1962), učitelka českého a německého jazyka na základní škole v Lichnově. Kronika má 567 nečíslovaných stran. Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná
zde.

Kronika obce Lichnova 2000-2016
Od roku 2001 až do roku 2006 pokračoval v psaní kronikJana SemerováV letech 2003 - 2006 kroniku ilustroval Ladislav Čubík. Od října 2009 začala kroniku psát Helena Kašpárková (nar. 1942). V roce 1984 koupila s manželem v Lichnově domek k rekreaci a v roce 1996 se zde přestěhovali. Byla učitelkou a výchovnou poradkyní na základní škole v Bruntále. Nejprve musela doplnit zápisy od roku 2007. Tuto kroniku psala až do roku 2016 a sama ji i ilustrovala.

Současnou kronikářkou je i nadále Helena Kašpárková.


Školní kroniky

Pamětní kniha ZDŠ Lichnov (3. díl) 1960-1964
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Kronika ZDŠ Lichnov (4. díl) 1964-1969
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Kronika ZDŠ Lichnov (5. díl) 1969-1974
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Kronika ZDŠ Lichnov (6. díl) 1974-1978
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Kronika ZDŠ Lichnov (7. díl) 1978-1983
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.


Kroniky pionýrské organizace v Lichnově

Skupinová kronika 1957-1963
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Skupinová kronika 1970-1974, PO-ZDŠ Lichnov, Turistický oddíl
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.

Skupinová kronika  1970-1974, PO-ZDŠ Lichnov, Turistický oddíl, část II
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná 
on line zde.


Farní kronika

Gedenk-Buch des Pfarrsprengels Lichten vom Jahre 1900 [Pamětní kniha farnosti Lichnov od roku 1900
Datum poslední vizitace psané německy 2.6.1938. Česky psané zápisy do roku 2005. V archívu obecního muzea Lichnov je dostupná v digitalizované formě off line.

Dubnice

Obecní kroniky

Chronik von Taubnitz [Kronika obce Dubnice] 1922-1943
Kronika je psána německy kurentem. Má 36 stran. 
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná on line zde.

Obecní kronika obce Dubnice 1945-1965
Kronika má 192 nečíslovaných stran.
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
Digitalizovaná kronika je dostupná on line zde.

Do konce roku 1979 byla Dubnice samostatná obec. Od roku 1971 měla společný městský národní výbor s Lichnovem. Od roku 1980 se stala součástí obce Lichnov. 

Školní kroniky

Shul-Chronik der einklassigen Volksschule Taubnitz [Kronika jednotřídní obecné školy v Dubnici] 1877-1940
Kronika je psána německy kurentem. Poslední zápis datován 31.8.1940. Má 161 stran.
Místo uložení archiválie: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově

Digitalizovaná kronika je dostupná on line zde.

Školní kronika jednotřídní obecné školy v Dubnici 1945-1965
Kronika psaná od 1.9.1945. V archívu obecního muzea Lichnov je dostupná v digitalizované formě off line.
Škola byla v Dubnici zrušena k 1.9.1965.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří