Přeskočit na hlavní obsah

Vznik mapové sbírky obecního muzea Lichnov - výstava "Lichnov a Dubnice na historických mapách"


Vzniku mapové sbírky zaměřené na historické území obcí Lichnov (Lichten) a Dubnice (Taubnitz) předcházelo několik let hledání historických map, na kterých je území obou obcí zobrazeno a v závislosti na měřítku jsou zde i jmenovitě uvedeny. Většinu dat se mi podařilo shromáždit v digitální podobě a hledání samozřejmě není u konce.
Na konci roku 2017 byly vyhotoveny věrné kopie vybraných map, které položily základ mapové sbírce obecního muzea. Vybráno bylo i několik map s kuriózními chybami a dobové letecké snímky. nejstarší mapa, na které jsou Lichnov a Dubnice uvedeny pochází z roku 1720.
Exponáty jsou vystaveny v Obecním domě. Výstavu si můžete po dohodě (Tel. 777 826 858, honza.gemela@gmail.com) prohlédnout do konce února 2018. Potom budou jednotlivé vystavené exponáty včleněny do expozic obecního muzea nebo uloženy v depozitáři. 
Vše se podařilo zejména díky poskytnutým podkladům pro tisk map Zemskou knihovnou v Brně (tzv. Mollova sbírka map) a Moravskoslezským krajem (mapový server). Děkujeme.

Fotografie z vernisáže výstavy 28.12.2017
Mediální stopa události
Sbírku historických map poprvé představí v Lichnově
Bruntálský a krnovský deník, [on line] 28.12.2018

Další informace o jednotlivých exponátech naleznete v příspěvcích, označených štítkem "mapy".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří