Přeskočit na hlavní obsah

Havárie vojenského letadla v Lichnově 1926

Hledá se místo havárie vojenského letadla. Neštěstí se stalo 2. září 1926 v 6:45 hodin v Lichnově.
Na obecní úřad se obrátil pan Aleš Bílý s prosbou o pomoc při hledání místa havárie. Pilot letadla des. Bohumil Kudela byl bratrem jeho babičky. Vodítkem by mohly být fotografie a informace, které získal z archívu Vojenského historického ústavu.

Při havárii pozorovacího letounu A12-16 zahynuli
pilot des. Bohumil Kudela (let. pl. 2)
a pozorovatel ndp. Štěpán Minarik (pěš.pl. 13).

Letoun  (Aero) A12-16 byl dvouplošník s motorem "Maybach" o výkonu 260 k.s.



Ve zprávě o letecké nehodě je uvedeno "Příčina nehody: pravděpodobná možnost je ta, že fotokomora v sedadle pozorovatele zbrzdila řízení směrového kormidla, pilot chtěl pozorovatele upozorniti na závadu, což by potvrzovala ta okolnost, že motor byl podle výpovědí svědků 2krát zapjat během vývrtky."



Obecní kronika z této doby se v obci ani v zemském archívu nedochovala a kroniky z doby 1935-1938 a pak i ty psané od roku 1945 o události mlčí. Rok 1926 vykrývá jen farní kronika (1900-2005), ve které ale nic, co spadlo z nebe, není zaznamenáno.

Nahlédl jsem do dobového tisku a zjistil jsem, že podle Lidových novin (2.9.1926) v den lichnovské tragédie zahynul další pilot stejného leteckého pluku i s pozorovatelem, rovněž v letadle A12. Letadlo se po 5 minutách letu  při dopadu nedaleko Chropyně vzňalo a vybuchlo. Ten den "ráno startovaly z polního letiště nedaleko Chropyně tři letouny". Lichnovskou havárii tyto noviny neuvedly. Zato hned 4.9.1926 píší o dvou leteckých neštěstích, které se staly následující den 3. září několik minut po sobě na berlínském sportovním letišti. Německy psané noviny Volksfreund vydávané v Brně otiskly 3.9.1926 o lichnovském i chropyňském leteckém neštěstí společný článek. Rok 1926 byl podle deníku Rovnost (16.10.1926) "černý rok čsl. letectví" protože "Neštěstí tato vyžádala si 25 životů kromě 10 těžkých zranění. Jen v olomoucké župě došlo již k 7 leteckým neštěstím." K bilanci mírových obětí československé armády v roce 1926 se Rovnost vrací 6.1.1927 "vyžádaly si letecké katastrofy 184 většinou smrtelných neštěstí". O další havárii v Jeseníkách 12.9. 1926, kdy pilot zabloudil cestou z Paříže přes Rakousko do Bukurešti, ze dočtete na iDnes.cz. V roce 1926 z nebe prostě nepadaly trakaře, ale letadla! Zajímavý přehled leteckých nehod vojenských strojů České a Československé republiky najdete na wiki zde.


Krátce po zveřejnění výzvy jsou na stole dvě verze místa havárie. I když jsem se na "Benešovské" verzi shodnul s Romanem Byrtusem musím přiznat, že verze s kterou následně přišli pováleční pamětníci krajiny Zdenek Hrazdil a Alois Žilka je také ve hře s pracovním označením "Zátorská". Označení jsou odvozena od silnic, které vedou z Lichnova. Pro schémata lokalit jsem použil historický letecký snímek z roku 1955, který je dostupný pro území celé České republiky on line zde.


Současný letecký 3D pohled na lokalitu "Benešovská" najdete zdeToto místo už není na území Lichnova, ale Horního Benešova. Musel bych přepsat titulek tohoto článku :) 


Současný letecký 3D pohled na lokalitu "Zátorská" najdete zde. Na leteckém snímku nemusí působit až tak přesvědčivě, ale v terénu když je vše v zákrytu lze začít pochybovat.
Těším se na vaše názory. Určitě konečnému závěru ještě dáme čas. Také zatím ještě nevíme odkud letadlo startovalo. Nabízí se otázka, zda se nejednalo o jedno ze tří letadel stejného leteckého pluku, které startovaly ten den z Chropyně (viz. novinový článek o chropyňské  havárii).  Ve čtvrtek (8.2.2018) mně navštívil pan Bílý, který pátrání inicioval a rozhodl se pokračovat v pátrání v archívu Vojenského historického ústavu.

Komentáře

  1. Když porovnám obě mapy s fotkou, tak na 90% bych řekl verze benešovská

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských

Lichnov dal v roce 1491 jméno významnému slezskému šlechtickému rodu Lichnovských z Voštic. Vladykové z Voštic ale ve skutečnosti odvodili své nové  jméno od původních vladyků* z Lichnova. Vydejme se po stopách těchto rodů.  Erb rodu Lichnovských (1907 ?) Ukázky psaných jmen majitelů Lichnova a většinou současně i Dubnice pochází z textů dobových archiválií, které jsem nalezl v Zemském archívu v Opavě. Za povšimnutí stojí skutečnost, že texty jsou psány česky. Propojil jsem je s původními listinami v digitálním archívu, aby jste si mohli sami zkusit je v textu najít. Stačí kliknout na popisek s odkazem. Rod vladyků z Lichnova ( Lichtnowa ) 1340 - 1491 Nejstarším doloženým příslušníkem tohoto rodu je Přesek (Přešek) z Lichnova, sídlící na lichnovské tvrzi roku 1340. Od roku 1409 patřil k majetku vladyků z Lichnova i statek Dubnice, kterou získala Markéta, vnučka (?) Přeska, provdaná za Jindřicha Čelma z Brantic.  (... zmocňuje) Denharta z Lichtnowa (27. 12. 1423)

Kriminalita v Lichnově 1934

§§ Mediální obraz Lichnova z roku 1934 není moc lichotivý. Našel by se zde materiál pro další řadu  Četnických humoresek . Převažují sdělení kriminálního charakteru -  vražda manželky a dcery, pokus o vyloupení poštovního úřadu, padělání bankovek, krádež peněz. To vše ve stejném deníku během jednoho roku.  Zprávy byly otištěny v  1. ročníku  německy psaného Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren , který vydával  Adolph Drechsler v Opavě. Uvádím doslovné přepisy novinových článků, které jsem při pročítání  novin našel. V dalších archívních zdrojích pátrám po místech, kde se tyto události staly, protože novinové články nejsou v tomto ohledu adresné. I poštovní úřad byl v roce 1934 jinde než dnes (budova byla postavena až 1938). Historický kontext Hospodářská krize nastartovaná 1929 v USA se dostává u nás v roce 1934 na samotné dno. V Německu v tomto roce  proběhla  30. června  tzv. noc dlouhých nožů, první masová vražda Třetí říše, při které byli vyvražděni nepohodlní příslu

Lichnov a Dubnice v roce 1736 podle mapy Krnovského knížectví

V roce 1736 si Marie Terezie vzala svého milovaného Františka I. Štěpána Lotrinského. Naším králem je ale ještě stále její otec Karel VI. Tehdy jsme se nacházeli v jiném pohraničí, v  Moravsko-slezském  na území Rakouského Slezska. A přesto, že obě strany hranice náležely do  Habsburské monarchie, bylo zde d o roku 1775 vybíráno clo.  Hranice mezi Rakouskem a Pruskem (dnes mezi Českou republikou a Polskem) vznikne až o 6 let později, když Marie Terezie prohraje ve válce většinu Slezska.  Chodilo se pěšky nebo se jezdilo na koni. V ynálezce parního stroje, James Watt, se v roce 1736 teprve narodil. Autorem mapy je rakouský císařský poručík a kartograf Johann Wolfgang Wieland . Prováděl podrobná měření jednotlivých Slezských knížectví a jako první dokončil  v létě 1732  mapování Opavska a Krnovska. Zemřel ale v roce 1736 a revize výsledků mapování dokončil jeho pokračovatel, poručík Mathias von Schubart.  Mapa pak vyšla v Norinberku 1752 jako součást Slezského atlasu (list č. 8).  Měří