Dřevěný větrný mlýn v Dubnici

Moje pátrání po dřevěném větrném mlýnu v Dubnici (Taubnitz) nastartovala německá mapa okresu Krnov (Kreis Jägerndorf), která zřejmě vznikla v letech 1938-1945. Tehdy patřil Lichnov do okresu Bruntál a právě mezi Lichnovem a Dubnicí procházela hranice obou okresů (v mapě čárkovaná čára). V této mapě je zaznamenán zatím jediný doklad o podobě dubnického větrného mlýnu.

Následovalo hledání v císařských povinných otiscích map stabilního katastru z roku 1836, které bylo úspěšné a jednoznačně prozradilo umístění větrného mlýnu. Jedná se zatím o nejstarší doklad o jeho existenci. Mlýn byl postaven na vyvýšenině vlevo od polní cesty na výjezdu z Dubnice ve směru na Zátor. Místo jsem vyznačil v soutisku současného leteckého snímku a mapy stabilního katastru 1836 na mapovém portálu Moravskoslezského kraje.

V císařských otiscích 1836 stabilního katastru jsem nenašel dochované a dnes turisticky známé dřevěné větrné mlýny Moravskoslezského kraje - Horní Životice (1840), Hlavnice (doložen 1879), Litultovice-Choltice (1878 převezen ze Sádku), Hodslavice (1864). Byly postaveny později (rok uveden v závorce) než mlýn v Dubnici. V mapě chybí i zděný mlýn holandského typu v Lichnově pro změnu proto, že v této době už nebyl v provozu. Ten je ale zato vyznačený v mapě Krnovského knížectví z roku 1736, ve které mlýn v Dubnici ještě nebyl.

Speciální mapy 3. vojenského mapování (1875-1952) nejen o dubnickém mlýnu mlčí. Zřejmě z důvodu jejich měřítka 1:75 000. 

Podle vytesaného letopočtu zde byl v roce 1938 osazen žulový  geodetický výškový bod (kóta 517 m n.m.), chráněný dnes navíc betonovou skruží (zřejmě před kravami). 

Zatím nejmladší zmíňka o větrnném mlýnu je v kronice Dubnice v závěru zápisu za rok 1962, kde nakreslil kronikář Jaroslav Kavalíř mapku, ve které vyznačil i větrný mlýn.

V topografické mapě 1:10 000 (mapový list M-33-72-C-d-3), mapované v roce 1960 větrnný mlýn ale není. V katastrální mapě vykazující stav konce roku 1966 není žádná stavba vyznačena a celý pozemek parc. č. 1031 je evidován jako ostatní plocha tak, jako dosud. Ale tento rozpor s informací v kronice jistě vyřeší dubničtí pamětníci.

Nyní je toto místo užívané k pasení dobytka. Je zde krásný pohled na krnovský Cvilín.

 Pohled na příjezdu po zaniklé původní cestě k mlýnu (z jihu)

Pohled na příjezdu do Dubnice po polní cestě od Zátoru (na fotografiích je použita mapová značka dubnického větrného mlýnu z katastrální mapy 1870)

Jak se to všechno semlelo kolem dubnického větrného mlýnu tedy zatím víme jen částečně. Pátrání v archívech bude pokračovat. Třeba se podaří zjistit ve kterém roce byl mlýn v Dubnici postaven, jména mlynářů, kdy se v něm přestalo mlýt a kdy zcela zaniknul. Zkusil jsem najít povolání mlynáře v "Evidenci německých státních příslušníků (Volkskartei)" vedenou  v Dubnici v letech 1938-1945, ale neúspěšně. Žádný mlynář v té době v Dubnici nežil, takže se zde už zřejmě ani nemlelo. Snad bude úspěšnější pátrání v pozemkových knihách a matrikách.